Demarkační linie
 
Demarkační linie v ČSR
 
Původní železniční mapa z období Protektorátu Čechy a Morava, nese název "Kam dospěla vítězná vojska našich amerických osvoboditelů" a byla nalezena v roce 2000 při rekonstrukci domu v Dominikánské ulici v Plzni, v blízkosti náměstí Republiky. Na této vzácné mapě byl již v pětačtyřicátém roce ručně zakreslen červenou barvou postup 3. americké armády generála George S. Pattona v západních a jihozápadních Čechách a u některých míst doplněn i datum přítomnosti bojových jednotek. Modrá čára znázorňuje demarkační linii - čáru, která se neustále měnila od května do listopadu 1945 na základě "Spojeneckých dohod". Prvotně měla demarkační čára kopírovat přibližně Českou a Bavorskou hranici, ale vzhledem k tomu, že Američané dorazili k této linii podstatně dříve než Sověti, byl dohodnut její průběh v ose Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice, který i ve snaze pomoci včas krvácející Praze v posledních dnech a hodinách války, musel být striktně dodržen dle rozkazů z vrchního velitelství. 
Exponát měsíce

Plakát k památníku v Plzni

Původní plakát pro podporu stavby památníku americké armády v Plzni byl po válce vytištěn v Grafických závodech Pour a spol. v Plzni a vlastním ho více než 20 let od jeho zakoupení v plzeňském antikvariátu. Po odchodu amerických vojáků z Plzně si občané uvědomili, že je třeba připomínat osvobození nejen města, ale i celých západních Čech a chtěli již po válce vyjádřit svoji vděčnost americkým osvoboditelům významným monumentem. Rozhodli se proto, že uspořádají sbírku na postavení památníku. Iniciátorem vzniku pomníku byl Americký ústav v Československu se sídlem v Plzni v čele s panem ing. Zubatým a v květnu 1947 byl položen základní kámen "U Práce", tehdy za přítomnosti velvyslance USA Laurence Steinhardta, ministra zahraničí Jana Masaryka a mnoha významných veřejných a vojenských představitelů. Zároveň byla vypsána veřejná soutěž na centrální památník americké armádě v Plzni, ale po únorovém komunistickém puči v roce 1948 již k realizaci nedošlo. Téměř 6 miliónů korun bylo vybráno na plzeňský pomník v poválečných letech od obyvatel z celého Československa!, avšak tato částka byla místním národním výborem KSČ údajně věnována hrdinnému Korejském lidu v zapomenuté a dodnes neskončené válce a pouze přerušené příměřím v roce 1953 na Korejském poloostrově. Místo travnatého trojúhelníku na křižovatce u Práce se stalo monitorovaným a sledovaným nejvíce v dubnu a květnu, již v roce 1948 došlo k odstranění květin a vlajek, v roce 1951 k odstranění kamene a ačkoliv svitla naděje v roce 1968, tak se plzeňský symbol svobody - památník Díky, Ameriko! dočkal v roce 1990 opětovného odhalení základního kamene, realizace pak v roce 1995 a nedávné rekonstrukce v roce 2018.
 
 

Deska U.S.O. CAMP SHOWS

Deska USO Camp Shows

Unikátní dřevěná deska s malovaným nápisem U.S.O. CAMP SHOWS je na zadní straně značena pomocí šablony znakem amerického XXII. sboru, který pod velením generálmajora Ernesta Nasona Harmona působil společně s 8. obrněnou divizí a 79., 80. a 94. pěší divizí v západních a jihozápadních Čechách od poloviny června až do listopadu 1945. Zkratka U.S.O. představuje charitativní neziskovou organizaci United Service Organizations (USO), která vznikla v únoru roku 1941 za účelem poskytnutí živé zábavy příslušníkům ozbrojených složek Spojených států amerických. Již v říjnu 1941 pro pobavení vojáků v Karibiku USO vyslala na první zámořské turné komiky Laurela a Hardyho, Chico Marxe a filmovou hvězdu Mitzi Mayfair. Vojáci, letci a námořníci sloužící v Evropě nebo v Tichomoří tak mohli shlédnout řadu živých vystoupení hollywoodských profesionálů, producentů, herců, zpěváků, hudebníků, komiků a nebo tanečníků. V pětačtyřicátém roce se proto na českém západě objevilo mnoho známých i méně známých osobností u nás jako například Marlene Dietrich, Ingrid Bergmann, Jack Benny, Bob Hope, Jane Froman, Patti Thomas, Gale Robbins, Larry Adler, Jerry Colonna a mnoho dalších. Desku jsem získal koupí před pár lety, je poměrně robustní a velmi kvalitně zpracovaná o rozměrech cca 170 x 100 centimetrů, mnoho desítek let ji uchovával pamětník a původně pochází z malého města Kdyně ležícího na spojnici okresních měst Klatov a Domažlic v blízkosti německých hranic.
Exponát měsíce

Cedule z Plzeňska

Originální dřevěná cedule pochází ze severního Plzeňska a upozorňuje řidiče na práce, které probíhaly po válce na mnoha zničených cestách a komunikacích v celé zemi. Původní šedý nátěr desky je přemalován bíle, černě orámován a zachovale popsán česky "Silniční práce! Jeďte pomalu a opatrně!" a anglicky "Slow down! Road renuing!". Ceduli jsem získal koncem 90. let společně s koupí rozsáhlé sbírky americké výstroje, která pocházela z nejbližšího okolí. Zajímavostí této desky je také i její rozměr sto krát šedesát pět centimetrů, který předpisově odpovídá velikostí místním a směrovým cedulím z období okupace dle tehdejší Sbírky zákonů a nařízení Protektorátu Čechy a Morava č. 242/1939. Vlevo dole na ilustračním dobovém snímku z roku 1945 si u stejně velké cedule Plzeň podává vpravo ruku zástupce americké likvidační mise major LeRoy E. McGinnis s předním plzeňským fotografem Mirko Křenem, který skvěle zachytil slavné květnové dny v Plzni, v Domažlicích a okolí.
Exponát měsíce

Velká červená jednička

Originální válečnou vlajku americké 1. pěší divize se mi povedlo vydražit v nesnadné aukci Ebay na podzim roku 2018. Na první pohled je vidět, že vlajka byla používaná a "bojem" doslova prošla. Těžko lze však popsat pocit, když ji máte v rukou a představíte si bojové nasazení této legendární jednotky, která vznikla již v květnu roku 1917 krátce pod názvem 1. expediční divize. Za 1.světové války se již jako 1. pěší divize zúčastnila bojů ve Francii. Velká červená jednička je jedna z nejznámějších přezdívek z anglického Big Red One této slavné 1. pěší divize, která za 2. světové války zahájila svoji bojovou cestu vyloděním v Severní Africe již v roce 1942, dále postupovala obtížným terénem Sicílie v roce 1943 a utrpěla vysoké ztráty na pláži Omaha při vylodění spojeneckých vojsk v Normandii, 6. června 1944 v Den D. Následně pak divize postupovala Francií k německým hranicím, v prosinci 1944 se zapojila do bojů v Ardenách a konec války ji zastihl v Bavorsku a v Československu.

Podpis Marlene Dietrich

Podpis Marlene Dietrich

Americká armáda během II. světové války publikovala řadu novin a časopisů a velmi oblíbený mezi vojáky byl armádní týdeník YANK.  Na přední obálce tohoto kusu vytištěného již na evropském kontinentě ve Štrasburku 6. května 1945, tedy v den osvobození města Plzně, je známá fotografie ze setkání Spojenců u Torgau na Labi. Časopis sice není v nejlepším stavu, ale je velmi zajímavý tím, že je opatřen podpisem seržanta Elmera Connora, příslušníka velitelské baterie 38. polního dělostřeleckého praporu 2. pěší divize, nápisem Czechoslovakia a podpisem slavné herečky Marlene Dietrich. Tato herečka a zpěvačka byla jednou z prvních německých umělkyň pracující v Hollywoodu po té, co v roce 1933 emigrovala do USA. V roce 1939 získala americké občanství a krátce navštívila poprvé i předválečné Československo, jelikož rodiče jejího manžela Rudolfa Siebera pocházeli z Ústí nad Labem. Marlene vstoupila do armády USA s propůjčenou hodností kapitána a společně s mnoha dalšími americkými herci, zpěváky, hudebníky, komiky a tanečníky v letech 1944 až 1945 doprovázela a bavila americké vojáky na bojištích v rámci neziskové organizace USO (United Service Organizations) a jejich Shows. Se souborem USO právě podruhé navštívila naší republiku těsně po osvobození českého západu a konci války v Evropě a jsou známé její vystoupení v Plzni, v kině Elektra a především v Přešticích dne 17. května 1945, kterého se zúčastnili zástupci Spojeneckých vojsk USA a Sovětského svazu. Pro potřebu americké armády pracovala také jako tlumočnice. Magazín YANK s podpisy jsem objevil a získal v 90. letech v předním plzeňském antikvariátu a patří mezi nejvýznamnější sběratelské předměty muzea INDIANHEAD.CZ.